<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom">
	<channel>
		<title>Martan: chtějí divočinu, ale nás je více (TZ Komunita pro duchovní rozvoj)</title>
		<description>Diskutujte Martan: chtějí divočinu, ale nás je více (TZ Komunita pro duchovní rozvoj)</description>
		<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/martan-chteji-divocinu-ale-nas-je-vice-tz-komunita-pro-duchovni-rozvoj</link>
		<lastBuildDate>Wed, 22 Apr 2026 16:46:07 +0200</lastBuildDate>
		<generator>JComments</generator>
		<atom:link href="https://www.testnove.silvarium.net/component/jcomments/feed/com_content/29051" rel="self" type="application/rss+xml" />
		<item>
			<title>Lynx napsal:</title>
			<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/martan-chteji-divocinu-ale-nas-je-vice-tz-komunita-pro-duchovni-rozvoj#comment-674</link>
			<description><![CDATA[.]]></description>
			<dc:creator>Lynx</dc:creator>
			<pubDate>Thu, 11 Aug 2016 22:57:10 +0200</pubDate>
			<guid>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/martan-chteji-divocinu-ale-nas-je-vice-tz-komunita-pro-duchovni-rozvoj#comment-674</guid>
		</item>
		<item>
			<title>Máchal napsal:</title>
			<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/martan-chteji-divocinu-ale-nas-je-vice-tz-komunita-pro-duchovni-rozvoj#comment-670</link>
			<description><![CDATA[To zní jako hořká osobní zkušenost... Jakou přidruženou výrobu jste realizovali?]]></description>
			<dc:creator>Máchal</dc:creator>
			<pubDate>Tue, 09 Aug 2016 08:58:50 +0200</pubDate>
			<guid>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/martan-chteji-divocinu-ale-nas-je-vice-tz-komunita-pro-duchovni-rozvoj#comment-670</guid>
		</item>
		<item>
			<title>Lynx napsal:</title>
			<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/martan-chteji-divocinu-ale-nas-je-vice-tz-komunita-pro-duchovni-rozvoj#comment-668</link>
			<description><![CDATA[Jsou to pořád jen čísla. Není retence jako retence. Jiná retence je v přirozeném dospělém lese, který v podstatě na Šumavě neexistuje, jiná na čerstvých holinách, jiná na zabuřeněných plochách. Zásadní pro retenci je podloží (mateční hornina), které toho asi moc neabsorbuje a pak mocnost půdního profilu a vrstva nadložního humusu. V dospělém přirozeném lese s přirozeným množstvím ležícího "mrtvého dřeva" dochází postupné saturaci vodou (za příznivých srážkových podmínek) a takový les je schopen naakumulovat opravdu značné množství vody. Nevím, kdo tu zmínku o povodních vyplodil, nicméně u přívalových srážek jsou jediným opravdu účinným prostředkem ke zmírnění jejich následků technická opatření (meze, malá políčka s různými plodinami, louky, remízky, rybníčky atd. doplněné pro nejhorší případy vodními díly). Dříve vše na sebe jaksi navazovalo a v konečném důsledku vedlo ke zpomalení odtoku a tím k výraznému snížení kulminačních bodů na vodních tocích. Bez měření odtokových poměrů nelze paušálně změřit plochu Šumavy, plochu holin, plochu "sušin" a plochu zbývajících lesů, bezlesí a luk a na základě těchto údajů říci, že absence porostů zvyšuje hladinu Vltavy o tolik a tolik cm. Jedná se o čirý populismus. Co se týká vlastní Šumavy - jak píše Dorotka Máchalová - zase se chce někdo nejspíš zviditelnit. Zase nekonečné diskuze (Losna x Mažňák). Zase se blíží volby :-) . Cesta na Luzný je zase více zarostlá. Kdo nevěří, ať tam běží. Jak jen to ty smrčky dělají, že každý rok povyrostou ? :-) K samotnému financování jen tolik, že pokud přeberu vytěžený revír, pak budu několik let přemýšlet při procházkách lesem nad tím, kde vezmu dřevo na realizaci tržeb. Pokud se zaměřím na přidruženou lesní výrobu a dosáhnu slušné úrovně i ekonomických výsledků, budu ředitelem pokárán, že nejsme průmyslový, nýbrž lesní podnik. Následovat bude hloubková kontrola, která zjistí nedostatky v lesnických činnostech. Ale v řeči ekonomických ukazatelů a čísel budu za neschopného diletanta, protože nebudu plnit plán tržeb z prodeje dříví. Budu pak nahrazen kamarádíčkem, který vše časem zdárně pohřbí, ale to už zase dorostou stromy a budou tržby z prodeje dříví... :lol:]]></description>
			<dc:creator>Lynx</dc:creator>
			<pubDate>Sat, 06 Aug 2016 08:23:53 +0200</pubDate>
			<guid>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/martan-chteji-divocinu-ale-nas-je-vice-tz-komunita-pro-duchovni-rozvoj#comment-668</guid>
		</item>
		<item>
			<title>Máchal napsal:</title>
			<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/martan-chteji-divocinu-ale-nas-je-vice-tz-komunita-pro-duchovni-rozvoj#comment-665</link>
			<description><![CDATA[retenční kapacitu lesa by mě ani nenapadlo zpochybňovat, ta čísla jsou docela zajímavá (odkud čerpáte?). Ta voda ve dřevě tam ale je tak nějak pořád naakumulovaná, dřevo živého stromu jí dodatkově při srážkách zas až tolik navíc nepojme a nepustí. Měl jsem na mysli spíš odtokové poměry a schopnost tu srážkovou vodu zdržet. A tam zas tak drastické rozdíly nejsou, pokud se dá věřit výsledkům měření na pokusných povodích. Ale jinak jak říkám nezpochybňuji význam udržování vlhkého klimatu v lese, a taky vyrovnaných teplot díky vodě a stínu. O tom žádná, a já tady ty "paseky" nebo suché porosty nepropaguji. Jen jsem chtěl říct, že co se týká podílu na celkové bilanci, ve srovnání s plochou třeba kukuřice a orné plochy vůbec + záběru půd pro výstavbu, význam těchto ploch v parku se účelově hodně silně přeceňuje, když se to hodí do kampaně, a je třeba něco dalšího čím rozhořčit, postrašit, popudit. Vztah kůrovce a smrku bude ve skutečnosti složitější, protože nejde jen o vztah těch dvou, je to součástí systému, s vlivem na dynamiku a vlastnosti toho smrkového lesa. A to má celou řadu vazeb na další organismy. Takže odvšivovat/léčit chřipku ano, v porostech hospodářského charakteru určitě. Ale dělat to v přírodě blízkém lese v jádrových územích parku a zároveň si hrát na "samovolný vývoj," je zavádějící. Je to o tom rozlišovat ty různé porosty v parku. Že těch porostů, které na to mají, je míň než jsme ochotni si připustit, a že to může vést při poctivém vylišení k ostrůvkovité zonaci se všemi důsledky je věc jiná. Ale na stejné úrovni jako chřipku bych to úplně neviděl. Podobně by někdo mohl třeba uvažovat o dřevokazných houbách, jak by nám bez nich bylo fajn. Nedávno jsem o tom četl takový článek od V. Šavelky, scifi o světě bez hub - zajímavá a lehce děsivá představa. Ony ty "patogeny" svojí úlohu hrají. Jen se to nesmí přehánět a hrát si na přírodní vývoj v nepřírodním lese, resp. lese, který je tomu už příliš vzdálený. Což ale taky některé porosty v NP nejsou.]]></description>
			<dc:creator>Máchal</dc:creator>
			<pubDate>Thu, 04 Aug 2016 09:16:40 +0200</pubDate>
			<guid>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/martan-chteji-divocinu-ale-nas-je-vice-tz-komunita-pro-duchovni-rozvoj#comment-665</guid>
		</item>
		<item>
			<title>najše napsal:</title>
			<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/martan-chteji-divocinu-ale-nas-je-vice-tz-komunita-pro-duchovni-rozvoj#comment-662</link>
			<description><![CDATA[retenční kapacita lesa je podstatně větší než travních porostů, co píšete není pravda. V dospělém lese je 170 x větší objem vody než v jakémkoliv jiném typu vegetace, přičemž louky nijak nevybočují, spíš okopaniny (např. řepa). Retence je schopnost zadržet (podržet) vodu. Les jako nejobjemnější formace biomasy udrží v průměru České republiky 250.000 litrů vody na hektar (dtto podíl vody v dřevě). Je pozoruhodné, že jsou tato fakta opomíjena. Co se týče vztahu kůrovec+smrk, považuji za důležité opakovat, že se v případě kůrovce jedná o parazita, který provází smrk podobně jako člověka například chřipka. Patrné je to na skutečnosti, že smrk je pro kůrovce atraktivní již v 60 letech, ale průměrný věk smrku tuto hodnotu dalece přesahuje. Stejně tak chřipka člověka napadá, ale většinou se ubrání, s výjimkou oslabených (starších, starých) jedinců. Jednoduše, smrk se bez kůrovce obejde, stejně jako člověk bez chřipky, ale opačně to nejde.]]></description>
			<dc:creator>najše</dc:creator>
			<pubDate>Mon, 01 Aug 2016 23:00:24 +0200</pubDate>
			<guid>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/martan-chteji-divocinu-ale-nas-je-vice-tz-komunita-pro-duchovni-rozvoj#comment-662</guid>
		</item>
		<item>
			<title>Máchal napsal:</title>
			<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/martan-chteji-divocinu-ale-nas-je-vice-tz-komunita-pro-duchovni-rozvoj#comment-660</link>
			<description><![CDATA[Hezký příklad, přesně takhle to funguje. Všem je nám známo, že kůrovec opravdu napadá přednostně stromy poškozené nebo fyziologicky oslabené, a že k tomu mají nejlepší předpoklady stromy, které genotypově pocházejí z jiných podmínek. A taky to, že kůrovec je přirozenou součástí smrkových lesů a má svůj vliv na jejich dynamiku a obnovu - dávno před vlivem člověka. Pokud by toho vzájemného ovlivňování smrku s kůrovcem nebylo, tak by se jako druh takhle nevyvinul. (pokud se nebudeme bavit na nějaké obskurní kreacionistické bázi, že smrk byl stvořen pro užitek člověka, a kůrovec je ďáblovo osidlo, které má za účel znepříjemňovat život LH, nebo tak nějak :lol: ). Potud fakta, která známe a která se učí na lesnických školách. Demagog, kterému se to hodí do kampaně, z toho ale udělá to, že kůrovec napadá pouze nepůvodní jedince, a kůrovec je přítel lesa (víc kůrovce = víc přátelství). Obojí je naprostá blbost, ale jak vidíte, obojí jde vypustit z huby. Ať už z hlouposti, nebo protože se to hodí. A takových kravin je v médiích celá řada. Podobně je třeba známé, že les má o něco lepší retenční kapacitu než travní porost. Demagog z toho udělá to, že 68 tis. ha Šumavy má zásadní podíl na povodních v Praze (jo bylo to v novinách), nebo na suchu v širokém regionu nebo půlce Evropy. Neuvede už ale, že to je mizivé promile plochy povodí, že daleko větší skok v retenčních schopnostech je mezi travním porostem a ornou půdou, neuvede jediné číslo, dokládající úbytek i té orné půdy na úkor výstavby, kde je ten skok ještě daleko větší. Jádrem problému je pro něj retenční kapacita špatně zapojených a zatravněných porostů v NP, i když jejich vliv na celkovou bilanci je zanedbatelný. Tím nechci věc nějak zlehčovat, nebo říct, že je to snad vlastně všechno jedno, co se v těch lesích děje. Jenom na tom chci ukázat, jak se do těch .... dostáváme, a proč řešení nesměřuje nějakým racionálním kompromisním směrem. Protože někomu se proklamování takových dogmat náramně hodí do krámu a lidi zbaští kdejakou blbost. Bohužel tyhle hloupé klacky, házené druhé straně pod nohy se zase zvedají a jsou zas klackem v ruce druhé straně. Není divu, že se nemůžeme ničeho dobrat. K tomu ten neodbytný pocit, že pro některé účastníky je cíl hlavně ta cesta - nedopustit, aby ten konflikt skončil, když se na něm tak dobře jede.]]></description>
			<dc:creator>Máchal</dc:creator>
			<pubDate>Mon, 01 Aug 2016 10:00:09 +0200</pubDate>
			<guid>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/martan-chteji-divocinu-ale-nas-je-vice-tz-komunita-pro-duchovni-rozvoj#comment-660</guid>
		</item>
		<item>
			<title>najše napsal:</title>
			<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/martan-chteji-divocinu-ale-nas-je-vice-tz-komunita-pro-duchovni-rozvoj#comment-659</link>
			<description><![CDATA[souhlasím Máchale, současný stav popisujete přesně. Jiná věc je, jakým způsobem do tohoto stavu situace dospěla a jak se může v budoucnu vyřešit. Chci se zeptat, koho napadlo tvrdit, že: "kůrovec je přítel lesa?", nebo že: "kůrovec napadá pouze nepůvodní, slabé jedince?"]]></description>
			<dc:creator>najše</dc:creator>
			<pubDate>Mon, 01 Aug 2016 07:04:29 +0200</pubDate>
			<guid>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/martan-chteji-divocinu-ale-nas-je-vice-tz-komunita-pro-duchovni-rozvoj#comment-659</guid>
		</item>
		<item>
			<title>Máchal napsal:</title>
			<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/martan-chteji-divocinu-ale-nas-je-vice-tz-komunita-pro-duchovni-rozvoj#comment-658</link>
			<description><![CDATA[Tak už je to tu zase. Jeden obviňuje druhého z toho, čeho se sám ve svatém zápalu dopouští, a naopak. Závodění ve sběru petičních podpisů, kdy jednomu je vyčítáno, že si započítal i elektronické hlasy druhým, který započítává i petice o jiných věcech (NP Křivoklátsko), a počítá x petic za poslední roky, jako by Duháčové žádné předtím neměli. A jako by každý občan mohl podepsat pouze jednu z těch petic za poslední roky, vše se sčítá a počítá. To jsou počty! Jako by o věci rozhodovalo to, kolik kdo sesbírá podpisů. Dobře, je to vstupenka do debaty v senátu, ale následná argumentace by mohla mít aspoň trochu hlavu a patu a úroveň. Namísto toho sledujeme dortovou bitvu dvou demagogů. Paušální požadavek na ponechání 50 % území divočině, z principu a bez ohledu na stav lesa je totiž úplně stejně blbý jako definice „Lesy NP jsou místem, které se liší od lesů hospodářských nejméně tím, že se v nich úmyslně netěží dříví.“ Ta taky nehledí na stav a původ porostů a náhle přechází na stranu Duhy s tvrzením, že v parku by se těžit a provádět přeměny (ano i to je úmyslná těžba) vlastně nemělo. Celá debata se přesouvá do nových rovin, a čím dál víc připomíná diskusi hluchého s blbým. Zarputile a zas a znova bez toho, že by se jedna nebo druhá extrémní strana sporu obtěžovala rozlišováním různých porostů v parku. Prostě Zasahovači a Nezasahovači, Losna a Mažňák. Kolik let se ještě tahle zpolitizovaná a zdravého rozumu už úplně zbavená kauza, která už mnohem víc než odbornou veřejnou debatu připomíná prskání Micinky a Jonatána potáhne?]]></description>
			<dc:creator>Máchal</dc:creator>
			<pubDate>Fri, 29 Jul 2016 12:36:15 +0200</pubDate>
			<guid>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/martan-chteji-divocinu-ale-nas-je-vice-tz-komunita-pro-duchovni-rozvoj#comment-658</guid>
		</item>
	</channel>
</rss>
