<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom">
	<channel>
		<title>Mionší jako vzor. Prales se umí kůrovci bránit (5plus2)</title>
		<description>Diskutujte Mionší jako vzor. Prales se umí kůrovci bránit (5plus2)</description>
		<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/mionsi-jako-vzor-prales-se-umi-kurovci-branit-5plus2</link>
		<lastBuildDate>Wed, 22 Apr 2026 08:23:16 +0200</lastBuildDate>
		<generator>JComments</generator>
		<atom:link href="https://www.testnove.silvarium.net/component/jcomments/feed/com_content/36064" rel="self" type="application/rss+xml" />
		<item>
			<title>Vladimír Pelíšek napsal:</title>
			<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/mionsi-jako-vzor-prales-se-umi-kurovci-branit-5plus2#comment-1995</link>
			<description><![CDATA[Beskydské rezervace posledních zbytků jedlobukových "pralesů" mi, kdykoliv je navštívím, s výjimkou Salajky, přinesou ty nejhlubší deprese. Jsou nejsmutnějším důkazem toho, jak při ochraně těchto porostů naprosto selhává státní ochrana přírody, jak je zcela impotentní a v podstatě, minimálně pokud jde o ochranu zbytků přírodě blízkých lesů, zbytečná. Nejhorší je to na Razule. Možná dvě desítky posledních jedlových mohykánů o stáří 250 - 350 let, a pod nimi NIC, pouze buk a sem-tam smrk, který CHKO z jakýchsi záhadných důvodů považuje také za v oblasti původní. Na ploše přesahující 20 hektarů je pouze několik desítek jedliček do jednoho metru výšky, chráněných individuálními oplůtky. Až padnou k zemi zbylí jedloví mohykáni, klesne podíl jedle v rezervaci někam k jednotkám % a území se tak změní na druhotnou bučinu s vtroušenou jedlí a smrkem. Před 10 lety natáčela tento tristní stav v rezervaci Česká televize - a co se od té doby změnilo? Nic! Rád bych se zeptal správy CHKO Beskydy: - když máte dostatek prostředků na platy úředníků kontrolujících sklon kdejaké střechy a provedení plotu kolem chaty, jak je možné, že nejste schopní zajistit oplocení Razuly či Kutaného, nebo aspoň každoroční nátěr malých jedliček?? Znám ze svého okolí lidi, kteří podzim co podzim natřou terminály snad tisíci malých jedliček - co děláte na podzim v lesích vy??? Uvědomujete si vůbec, k čemu tam dochází?? Lesní hospodaření v této CHKO, to je vůbec jedno velké selhání. Žádná nárazníková pásma kolem rezervací, dál mraky monokulturního smrku v obnově, holoseče, jako by se ani o CHKO nejednalo. Asi na to už nezbývají peníze - všechny byly minuty za informační tabule a panely, a za platy úředníků buzerujících lidi a turisty. Pane Jaskulo, důvod ochrany Razuly za pár desetiletí skončí, bude to věkově strukturovaná bučina jako každá druhá. A bude to vaše vina, nikoho jiného, až to tak dopadne!]]></description>
			<dc:creator>Vladimír Pelíšek</dc:creator>
			<pubDate>Mon, 27 Aug 2018 10:01:23 +0200</pubDate>
			<guid>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/mionsi-jako-vzor-prales-se-umi-kurovci-branit-5plus2#comment-1995</guid>
		</item>
		<item>
			<title>Vladimír Pelíšek napsal:</title>
			<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/mionsi-jako-vzor-prales-se-umi-kurovci-branit-5plus2#comment-1994</link>
			<description><![CDATA[Ochrana jedlového zmlazení je běh na dlouhou trať a dělá se při ní řada chyb: - individuální oplůtky fungují jen tam, kde má zvěř dostatek jiné potravy. Lehce je zničí divočák, a než to člověk zjistí, je konec zimy a jedlička sežraná srnami. - při nátěrech se používají nevhodné přípravky, např. Aversol. Příliš hustý nátěr zadusí terminál, řídký nátěr se zčásti vyplaví a přestane být ochranou před okusem. Já mám výborné zkušenosti se Stopkusem. - Nálety se uvolňují od tlaku měkkých dřevin příliš brzy. Jedle ochromená náhlým světelným šokem ze začátku téměř nepřirůstá. Ne každý má nervy odstraňovat měkké dřeviny každé tři roky, po dobu i 20 let...]]></description>
			<dc:creator>Vladimír Pelíšek</dc:creator>
			<pubDate>Mon, 27 Aug 2018 09:45:56 +0200</pubDate>
			<guid>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/mionsi-jako-vzor-prales-se-umi-kurovci-branit-5plus2#comment-1994</guid>
		</item>
		<item>
			<title>lesnar napsal:</title>
			<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/mionsi-jako-vzor-prales-se-umi-kurovci-branit-5plus2#comment-1990</link>
			<description><![CDATA[funkce lesa plnit rychleji? To jako že rychleji nebudeme podléhat tenzím a nervozitě? Pokud píšete "mám pocit", beru to doslova. Já jsem se naučil nedbat svých pocitů tam, kde nehrají žádnou roli. Ve velkém - skutečně přírodním - měřítku mé pocity moc velkou roli nehrají. Pokud třeba nejsem přesvědčen, že Stvořitel potřebuje Správce nebo že příroda je zelený les..... Jistěže CHKO není NP IUCN klasifikace 1 a relativně malá česká NP není "velké měřítko", ale buď to chceme - a pak nebuďme příliš nervózní, že systém nějak reaguje - nebo ne.]]></description>
			<dc:creator>lesnar</dc:creator>
			<pubDate>Sun, 26 Aug 2018 14:17:32 +0200</pubDate>
			<guid>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/mionsi-jako-vzor-prales-se-umi-kurovci-branit-5plus2#comment-1990</guid>
		</item>
		<item>
			<title>Lynx napsal:</title>
			<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/mionsi-jako-vzor-prales-se-umi-kurovci-branit-5plus2#comment-1989</link>
			<description><![CDATA[Jen mě zaráží, že dost lesníků je schopných člověka poslat podívat se právě na Salajku, na mohutné jedle, ale potom ve svém revíru nejsou schopni jedlové reliktní ostrůvky na specifických stanovištích chránit, takže opravdu tvoří pastvu pro spárkatou.]]></description>
			<dc:creator>Lynx</dc:creator>
			<pubDate>Sun, 26 Aug 2018 08:31:14 +0200</pubDate>
			<guid>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/mionsi-jako-vzor-prales-se-umi-kurovci-branit-5plus2#comment-1989</guid>
		</item>
		<item>
			<title>Vladimír Pelíšek napsal:</title>
			<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/mionsi-jako-vzor-prales-se-umi-kurovci-branit-5plus2#comment-1983</link>
			<description><![CDATA[Smrk je v Mionší nepůvodní, podobně jako na Razule. V Beskydech je jeho původnost doložena až ve vrcholových částech Kněhyně, Smrku, Čertova Mlýna, samozřejmě Lysé hory. Radhošť, Pustevny, to jsou původně bučiny a jedlobučiny, je to tam ostatně stále místy vidět. Smrk se tam objevil druhotnou sukcesí, s ústupem salašnictví od začátku 19. století. Pastviny byly osazovány smrkem, salaše rušeny. Náletem se smrk začal rozšiřovat a v pozdějších smrkofilech tím povzbudil blouznění o "původním beskydském smrku". Nerad to říkám, ale na Moravě už nemáme přírodě blízké porosty. Salajka, Razula i Mionší jsou silně ovlivňovány absencí odrůstajícího jedlového zmlazení na jedné a nalétáváním nepůvodního smrku na druhé straně. Jako moravskému a valašskému patriotovi je mi to obzvláště líto:-( Jeďte do Rumunska, na Fagaraš, Maramureš, do Bukoviny, do Černé Hory, na slovensko-ukrajinské hranice (NP Poloniny), nebo do Slovinska (podhůří Triglavu) či severních Dinárských hor v Chorvatsku. Tam ještě uvidíte zbytky toho nejúžasnějšího, co středoevropské a jihoevropské hory kdy vytvořily - původního, téměř panenského, ze sebe žijícího bukojedlového pralesa.]]></description>
			<dc:creator>Vladimír Pelíšek</dc:creator>
			<pubDate>Fri, 24 Aug 2018 12:31:40 +0200</pubDate>
			<guid>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/mionsi-jako-vzor-prales-se-umi-kurovci-branit-5plus2#comment-1983</guid>
		</item>
		<item>
			<title>Vladimír Pelíšek napsal:</title>
			<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/mionsi-jako-vzor-prales-se-umi-kurovci-branit-5plus2#comment-1982</link>
			<description><![CDATA[Mionší je skutečný unikát, jeden z posledních bukojedlových pralesů s klenem a smrkem na východní Moravě. Mnohem méně se ví však to, že ještě v 90.letech dosahoval podíl jedle v blízkém okrese Vsetín, jižní části Beskyd či v Javorníkách 9% a vidět přírodě blízkou jedlinu, tedy původně selský les vzniklý na základě staleté maloplošné výběrné těžby, tam bylo možné na stovkách míst. Od té doby však uteklo hodně vody v místních potocích a na základě platných LHP byla většina těchto jedlin holosečně vytěžena a převedena na smrkovou plantáž. Až na pár výjimek, jimž budiž čest, byly vysápány i několikametrové jedle v podrostu, které zázrakem unikly tlaku zvěře. Podobným způsobem zmizely a dále ve prospěch smrku mizí: - ve Vsetínských vrších bučiny mezi vrchem Klenov a sedlem Dušná - bukojedliny v západních Javorníkách - bučiny s vtroušenou, ustupující jedlí v centrální části Hostýnských vrchů - dubohabrové porosty poblíž nivy Vsetínské Bečvy Vše podle platných LHP. Výběrná těžba je pro tyto "hospodáře" sprosté slovo. Za vrchol "ekologického cítění" považují, že někde uprostřed náhle vzniklé vyprahlé paseky nechají stát skupinku buků nebo jedliček, kterou pečlivě kolem dokola obsázejí - čímpak asi? Je to tuším 10 let, co jsem v České televizi upozornil na devastaci tohoto typu "bukojedlových" rezervací v Beskydech, kdy vlivem "lesnické péče" o okolní porosty nemají žádné ochranné pásmo a jsou tak de facto ostrůvky biodiverzity v moři smrkových plantáží. Nejsou oplocené, takže slouží jako magnet pro spárkatou zvěř, která v nich pokud jde o jedli, spase vše, co nebylo aspoň natřeno. Výsledek? Bukojedliny a jedliny se mění na bučiny, důvod ochrany se tím vytrácí. Od té doby se nezměnilo NIC. Doporučuji jet se na ta místa podívat. Mionší, Razula, Salajka, račte si pánové sami nějaký ten "prales" vybrat!]]></description>
			<dc:creator>Vladimír Pelíšek</dc:creator>
			<pubDate>Fri, 24 Aug 2018 12:22:05 +0200</pubDate>
			<guid>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/mionsi-jako-vzor-prales-se-umi-kurovci-branit-5plus2#comment-1982</guid>
		</item>
		<item>
			<title>falco363 napsal:</title>
			<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/mionsi-jako-vzor-prales-se-umi-kurovci-branit-5plus2#comment-1981</link>
			<description><![CDATA[Musím napsat svůj vůbec první příspěvek na tomto serveru. Z Mionši jsem se před pár hodinami vrátil aniž bych věděl, že zde visí tento článek. Je pravdou, že prales žije vlastním, a velice kvalitním životem. Ovšem pouze v těch částech, kde je vysoké zastoupení BK a KL. V severní části, kde převládal SM je zrovna teď kůrovcové kolo v objemu několika stovek, možná i přes 1000 m3. Nepopírám, že si s tím příroda sama neporadí, ale také nemohu říct, že toto není problém. Ochranné pásmo severní strany Mionši odumřelo následky sucha a posléze vlivem lýkožrouta v letech 2015 - 2018. Dřevo tam zůstane a bude jistě zajímavé sledovat, jak se bude les sukcesně vyvíjet. Ovšem mám pocit, že porosty pod ochranným pásmem, které budou, nebo již byly obnoveny uměle, budou funkce lesa plnit rychleji...]]></description>
			<dc:creator>falco363</dc:creator>
			<pubDate>Fri, 24 Aug 2018 12:21:27 +0200</pubDate>
			<guid>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/mionsi-jako-vzor-prales-se-umi-kurovci-branit-5plus2#comment-1981</guid>
		</item>
	</channel>
</rss>
