<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom">
	<channel>
		<title>Záhadná plachost stromů: nevíme, proč se v některých lesích koruny nedotýkají (ekolist.cz)</title>
		<description>Diskutujte Záhadná plachost stromů: nevíme, proč se v některých lesích koruny nedotýkají (ekolist.cz)</description>
		<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/zahadna-plachost-stromu-nevime-proc-se-v-nekterych-lesich-koruny-nedotykaji-ekolist-cz</link>
		<lastBuildDate>Sat, 18 Apr 2026 04:51:29 +0200</lastBuildDate>
		<generator>JComments</generator>
		<atom:link href="https://www.testnove.silvarium.net/component/jcomments/feed/com_content/42178" rel="self" type="application/rss+xml" />
		<item>
			<title>Vladimír Pelíšek napsal:</title>
			<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/zahadna-plachost-stromu-nevime-proc-se-v-nekterych-lesich-koruny-nedotykaji-ekolist-cz#comment-5128</link>
			<description><![CDATA[Tento fenomén se u nás dá spatřit opravdu jen výjimečně, například ve starých pralesovitych jedlobucinach. Jedle vytvoří nad stromovým pásmem buku ještě jedno pásmo, kdy z buku ční jednotlivé jedle jako veze, vzdálené od sebe navzájem jednotky i desítky metru korunami. Buk pod nimi je mírně stinen, ale o to méně světla dopadá k zemi, což zvýhodňuje obnovu jedle oproti buku. Vše vede k procesu známému jako střídání či záměna buku a jedle v přirozených jedlobucinach. Jenže kde to dnes pozorovat, ze? Vždyť takový porost je pro plantazniky už dávno prestarly a neproduktivní, vždyť na tom samém místě mohly už vyrůst tři generace smrku! Takové plýtvání! Takže kromě Rumunska či trojmezí Slovensko-Polsko-Ukr ajina, pralesů Dinarskych hor v Chorvatsku apod. lze u nás toto vidět jen ojediněle, např. v NPR Razula v Javornikach, ale tam je to otázka už pouze několika desetiletí, protože staré jedle umírají věkem a mladší je nedorustaji, nemají z čeho.]]></description>
			<dc:creator>Vladimír Pelíšek</dc:creator>
			<pubDate>Fri, 19 Jun 2020 19:36:49 +0200</pubDate>
			<guid>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/zahadna-plachost-stromu-nevime-proc-se-v-nekterych-lesich-koruny-nedotykaji-ekolist-cz#comment-5128</guid>
		</item>
		<item>
			<title>schutzmeister@iex.cz napsal:</title>
			<link>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/zahadna-plachost-stromu-nevime-proc-se-v-nekterych-lesich-koruny-nedotykaji-ekolist-cz#comment-5125</link>
			<description><![CDATA["U nás se vám spatřit tento fenomén nejspíš napodaří. V českých podmínkách se nám nepodařilo dohledat ani studie, ani odborníky, kteří by se fenoménem zabývali." Jo, když někdo jenom čumí do počítače a nechodí po lese, většina jevů mu uteče. Kdyby jste to chtěli vidět na vlastní čočky a ne ve studii, tak dejte vědět. Dle mého jde o fázi optima, kdy stromy mají už vybojované své místo na slunci / to je vidět i z foto - jde o vzrostlé stromy / a už nebojují o život. Drží své pozice a využívají maximum vláhy a živin a není jich už víc pro další boj. Ten jev se dá velmi dobře pozorovat ve starších sušších borech, doubravách. Ve starých horských lesích. Nebo mám zaschlou javořinu po příliš intenzivním zásahu - čímž se v podstatě tento stav přivodil zvenčí - zvýšeným výparem a ty stromy ztratili bojového ducha už v mládí. To lze snadno i u dubu. A na zahradě se tak chovají i ovocné stromy. Jen logicky - patrnější ten jev je u čm větších stromů. Za chvíli se z těch studií všichni po... :lol:]]></description>
			<dc:creator>schutzmeister@iex.cz</dc:creator>
			<pubDate>Fri, 19 Jun 2020 11:33:10 +0200</pubDate>
			<guid>https://www.testnove.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/zahadna-plachost-stromu-nevime-proc-se-v-nekterych-lesich-koruny-nedotykaji-ekolist-cz#comment-5125</guid>
		</item>
	</channel>
</rss>
