Zobrazení položek podle značky: Klima

O suchu a jeho dopadech na českou krajinu, potřebných opatřeních i projektu Intersucho, si redaktorka Lesnické práce prostřednictvím korespondenčního rozhovoru povídala s Miroslavem Trnkou, bioklimatologem a koordinátorem projektu Intersucho. 

Vlastníci lesů, správci, lesní hospodáři i úředníci státní správy lesů potřebují pro dlouhodobé, koncepční, strategické plánování, jak v budoucnosti pečovat o naše lesy, spolehlivé prognostické nástroje klimatických změn.

Ilustrační foto: Krajinná mozaika luk, polí, pastvin a lesů v podhůří Krkonoš na Trutnovsku, autor Jan Řezáč

Nejúčinnějším opatřením k záchraně klimatu je zalesňování. Tvrdí to studie technické vysoké školy (ETH) v Curychu, otištěná v magazínu Science.

S přípravou lesů na očekávané změny klimatu by v Česku mohl pomoct dovoz sazenic z teplejších oblastí. Projekt asistované migrace sadebního materiálu v rámci Evropy (SUSTREE) 28. 3. v Praze představila Česká zemědělská univerzita (ČZU). Tým vědců z Česka, Německa, Polska, Slovenska a Maďarska chce Evropskému parlamentu navrhnout změny legislativy, která nyní v některých zemích dovoz sadby zakazuje.

Aktualizováno. Na očekávané dopady klimatických změn v lesích plánuje Ministerstvo zemědělství podle tiskové zprávy reagovat změnou vyhlášky o oblastních plánech rozvoje lesů. Omezit by se např. mělo využívání smrku při obnově lesů. Shodla se na tom při svém prvním zasedání Platforma odborníků pro řešení aktuálních lesnických problémů, jejíž vznik inicioval ministr zemědělství Miroslav Toman.

V posledních letech jsme svědky nepříznivých trendů v charakteru průběhu počasí. Stále častěji se objevují dlouhodobé periody sucha, což má za následky neuspokojivý stav půdní vlhkosti. Sucho pak ohrožuje nejen zemědělské hospodaření, ale významně začíná ovlivňovat i hospodaření lesnické. Lesy přitom hrají pro zadržení vody v krajině zásadní roli.

Velkých lesních kalamit způsobených hmyzem nebo suchem bude přibývat v České republice i v celé Evropě. Uvedli to vědci z deseti evropských zemí ve studii, která byla nyní publikována v časopise Nature Climate Change.

V poslední době jsme svědky změn v distribuci a množství srážek, mnohem častěji se objevují klimatické extrémy jako povodně či sucha. Voda, resp. její nedostatek, se stává na mnohých místech limitujícím faktorem lesnického hospodaření. To se promítá do diskuzí o druhové skladbě, struktuře porostů a formy hospodaření. Těchto témat se dotkl rozhovor Lesnické práce s Tomášem Hofmeisterem, vedoucím odboru vodního hospodářství Lesů ČR.

Vodní bilanci v lužních lesích obory Soutok na Břeclavsku vylepší voda z Novomlýnských nádrží. Lesy ČR, které oboru spravují, se dohodly s Povodím Moravy, takže se v úterý 28. března ráno začal upouštět sedminásobek obvyklého množství vody vytékající z Nových Mlýnů. 

Adaptace na změnu klimatu je v současnosti velmi aktuálním tématem a přirozeně se nevyhýbá ani lesnímu hospodářství, které na měnící se podmínky životního prostředí musí účinně reagovat. Proto vědečtí pracovníci z České zemědělské univerzity v Praze, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. a Vojenských lesů a statků, s. p. zpracovali metodické postupy, které se věnují adaptaci smrkových porostů na změnu klimatu s cílem snížení škod a podpory produkční funkce.