Podle kritiků oba návrhy směřují ke stavu, kdy národní park ztrácí svůj význam, kterým je ochrana přírody v jejím přirozeném vývoji na větší ploše. Ta bývá v evropských národních parcích obvykle větší než 75 procent, v případě Šumavy měla tvořit v roce 2030 padesát procent jeho rozlohy. Zákon ji ale naopak zmenšuje. Světový svaz ochrany přírody IUCN před časem varoval, že bude Šumava vyškrtnuta z mezinárodního seznamu národních parků, který vede OSN.
MŽP se zákon chystalo předložit jako poslaneckou iniciativu už loni na jaře, od záměru ale nakonec upustilo. Nyní je návrh zákona předkládán mimo plán legislativních prací vlády na letošní rok a i přes námitky ministrů pro místní rozvoj a zahraničních věcí.
Chalupův zákon posuzovali loni mimojiné experti z pražské právnické fakulty, kteří říkají, že návrh je "zcela nezpůsobilý k dalšímu projednávání v legislativním procesu", je jednostranně zaměřený na rozvoj podnikatelských aktivit a v rozporu s obecnými zásadami ochrany přírody. Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař naopak tvrdí, že návrh zákona je kompromisem zástupců samospráv, všech politických stran, expertů i ekologů.
Ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg (TOP 09) například požaduje vypustit ustanovení týkající se možnosti asanace kůrovcem napadených stromů, zlomů či vývratů v segmentech první zóny, zvýšení rozlohy území ponechaného samovolnému vývoji, nezastavování druhé zóny či regulování stavebních aktivit. Ministerstvo pro místní rozvoj naopak třeba nesouhlasí s tím, aby byly vymezeny zóny s vyloučením asanace kůrovcem napadených stromů, píše se v návrhu zákona.
Chalupův zákon navrhuje, aby nejpřísněji chráněná první zóna parku zabírala 26,53 procenta jeho rozlohy, v bezzásahovém režimu má být 22,08 procenta. Na území, kde dosud není první zóna vymezena, by se mělo šetrně hospodařit. Pětatřicet procent rozlohy parku, které bude v budoucnu zabírat první zóna, představuje plochu téměř 24 000 hektarů z celkových 68 000. S rozlohou nejpřísněji chráněné zóny počítá zákon až za 45 let.
Autoři si podle Tesaře vypůjčili ideu z Bavorska. "Dnes je na Šumavě 13,5 procenta první zóny, zbytek jsou vyhlášené bezzásahové zóny, které jsou problematické, protože se mohou měnit. Touto cestou nejdeme," dodal Tesař s tím, že považuje za největší problém les a zásahy proti kůrovci.
red.














