Jak uvádí tisková zpráva ÚOHS, Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava vymezila minimální úroveň kvalifikačních předpokladů tak, že neodpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky, byla v rozporu se zásadou zákazu diskriminace a zvýhodňovala vybraného uchazeče.
Zadavatel požadoval doložení alespoň tří referencí o poskytnutých právních službách pro veřejného zadavatele, který provádí správu lesa. Alespoň jedna reference se musela týkat organizace veřejné zakázky o objemu přes
Zadavatel dále požadoval v týmu mj. právníka specialistu na veřejné zakázky a s praxí se zaváděním informačních systémů pro subjekt hospodařící s majetkem státu. Taková kombinace v jedné osobě není zcela běžná a podmínka tak zvýhodňovala vybraného uchazeče, který v minulých letech poskytoval služby zadavateli a důvěrně znal jeho prostředí i požadavky.
Zadavatel obdržel pouze jednu nabídku, a to od vybraného uchazeče, který technické kvalifikační předpoklady doložil referencemi výlučně od zadavatele. Je zcela zřejmé, že i jiní dodavatelé měli zájem o realizaci předmětné veřejné zakázky, ale zvolená technická kvalifikační kritéria jim znemožňovala podat nabídku. Splnit technické kvalifikační předpoklady tak mohl pouze vybraný uchazeč, který v minulých letech realizoval veřejné zakázky právě pro zadavatele. Takto nastavené kvalifikační předpoklady jsou v rozporu s cílem zákona o veřejných zakázkách a bránily svobodné konkurenci mezi dodavateli.
Zadavatel sice oznámil změnu technických kvalifikačních předpokladů uchazečů, ale tato informace přišla s velkým časovým zpožděním těsně před termínem pro podání nabídek. Avšak i „změkčené“ technické kvalifikační předpoklady ovlivňovaly okruh případných uchazečů o veřejnou zakázku.
