Akademici z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně ve svém stanovisku k plánované novele zákona o myslivosti podpořili zmenšování minimální výměry honiteb na 200 až 250 hektarů ze současných 500 hektarů. Snižovat minimální výměru naopak nedoporučilo vedení Fakulty lesnické a dřevařské a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze, podle kterých je současná minimální velikost potřeba k zachování biologických potřeb spárkaté zvěře. Vyplývá to z vyjádření fakult.
Snižování minimálních výměr požaduje také Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL), Asociace soukromého zemědělství nebo Hnutí Duha. Odmítá ho naopak Českomoravská myslivecká jednota nebo Česká lesnická společnost. Zákon by vláda měla projednat letos. Ministerstvo zemědělství očekává, že o některých hodně diskutovaných tématech, jako je minimální výměra honiteb, se rozhodne při projednávání ve Sněmovně.
Stanovisko lesnické fakulty Mendelovy univerzity uvádí, že v ČR je aktuálně 5332 honiteb s průměrnou velikostí 1265 hektarů a nejpočetnější jsou honitby o rozloze kolem 1000 hektarů. Honiteb s výměrou do 700 hektarů je 1057, což odpovídá zhruba desetině plochy všech honiteb v ČR. Akademici poznamenali, že hranice honiteb jsou stanovené pouze v mapách a nepředstavují žádnou překážku v pohybu zvěře.
„Pokud tedy bude hospodaření se zvěří probíhat podle podobných pravidel, tak velikost honiteb na výsledek nebude mít žádný vliv. Rozhodně se neobáváme toho, že by více hranic honiteb jakkoliv narušovalo biologické potřeby zvěře,“ uvedli brněnští akademici. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti uvedl, že například jelen evropský obývá v průměru oblast o rozloze 1039 hektarů, prase divoké se pohybuje v průměru na 661 hektarech.
Zástupci Mendelovy univerzity ve stanovisku dále uvedli, že stanovení minimální výměry honiteb v 60. letech minulého století na 500 hektarů s sebou přineslo vysokou produktivitu, ale systém hospodaření se do značné míry vymkl kontrole a na většině území ČR jsou stavy spárkaté zvěře nyní na takové úrovni, že to vede k velkým škodám na lesích i zemědělských kulturách. Nelze se podle nich spoléhat pouze na vylepšování kontrolních mechanismů a ke snižování stavů zvěře doporučují kroky státu kombinovat s navrácením práv vlastníků pozemků i právě snížením minimální výměry honiteb. Ministerstvo počítá s digitalizací kontroly lovu. Měla by k tomu sloužit mobilní aplikace, do které se budou nahrávat ulovené kusy zvěře.
ČTK
