Zákon o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) se na podniky, ve kterých vlastní podíl stát, vztahuje jen v určitých případech. Nejen koronavirová krize ale ukazuje, že aplikace tohoto zákona na všechna myslitelná plnění může být často problematická a značně snižovat flexibilitu v konkurenčním prostředí.
Pro společnosti s majetkovou účastí státu a jejich obchodní strategii je posouzení, zda naplňují definici veřejného zadavatele podle zákona, zcela klíčové. Ne každá společnost, ve které vlastní majetkový podíl stát, totiž musí nutně být veřejným či sektorovým zadavatelem. V každém případě je proto nezbytné zkoumat, zda byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a jestli má tento zájem průmyslovou nebo obchodní povahu či nikoliv. Kritéria pro posouzení, zda daná činnosti naplňuje „potřebu veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu“ opakovaně definoval Soudní dvůr Evropské unie ve svých rozhodnutích (např. ve věcech Adolf Truley, BFI Holding, Korhonen nebo THERMAL-F), přičemž konstatoval, že je třeba mj. zkoumat důvody založení společnosti i povahu její činnosti.
Celý článek najdete zde
Aplikace zákona o veřejných zakázkách značně snižuje naši konkurenceschopnost, přiznávají společnosti s majetkovou účastí státu (ceska-justice.cz)
Anketa
Anketa
Kterou z hlavních změn v návrhu novely lesního zákona byste nejvíce přivítali?
- Votes: (0%)
- Votes: (0%)
- Votes: (0%)
- Votes: (0%)
- Votes: (0%)

| Total Votes: | |
| First Vote: | |
| Last Vote: |














