LIBERECKÝ KRAJ Letos jich bylo 160, během posledních patnácti let pět tisíc. Dobrovolníci spolku Čmelák navrátili do přírody jilmy. Vzácná dřevina poroste na jedenácti místech v celém kraji.
V České republice se tradičně vysazují tři druhy jilmů - jilm vaz, habrolistý a horský. Dříve rostly v lesích, při březích řek a potoků, na mezích i v alejích podél cest a parcích a v městských stromořadích. Jenže je ničí houbové onemocnění grafióza, která byla do Čech zavlečená ve 30. letech 20. století ze zahraničí. A za oběť ji padlo zhruba 90 procent jilmů na území republiky. „Grafióza stále představuje problém. Přesto ale věříme, že naše úsilí má smysl. Vycházíme z toho, že jilmy, které přežily, jsou proti nemoci odolnější, a tak má cenu tuto dřevinu vracet zpět do krajiny," vysvětlil Jiří Antl ze spolku Čmelák.
„Převážná většina jilmů, které jsme v uplynulých letech vysadili, podle našich průzkumů stále žije a nemáme informace, že by dostaly grafiózu. Některé z nich už i plodí a jsou vysoké přes deset metrů," dodal. Plody jilmu narozdíl od jiných listnatých stromů, nedozrávají na podzim, ale už na přelomu května a června. Semínka připomínají malé lehké penízky, které dokáže vítr přenášet do velkých vzdáleností.
Dobrovolníci Čmeláku vysázeli letos v rámci projektu Šance pro jilmy jilm horský, a to i na pozemcích, které spadají pod Čmelák. Na nich tak vytváří smíšené porosty, které do budoucna stabilizují většinou monokulturní lesy a stanou se jakousi semennou bankou vzácnějších druhů dřevin.
