Přesněji: ten, kdo dřevo zná, miluje a pracuje s ním, odkrývá jeho skrytou tvář těm, co sice sem tam brouzdají lesem nebo v sadu stříhají přerostlé větve jabloní, popřípadě dřevem topí, ale hlouběji se nad materiálem, který tu byl dávno před námi, nezamýšlejí. Ukazuje jeho historii, krásu i užitek, odhaluje zjevné i skryté rozdíly mezi jednotlivými dřevinami, vypráví příběhy stromů a nabízí inspiraci v uměleckých dílech vzniklých ze dřeva či s jeho pomocí i v předmětech zcela obyčejných, leckdy už zapomenutých nebo nahrazených moderními technologiemi. Klade jednoduché otázky – a vzápětí na ně odpovídá, protože nechce čtenáře zkoušet, spíš nenásilně navést k vnímání hodnoty toho, co nás obklopuje a co pošetile považujeme za samozřejmost.
Velká kniha o dřevě (vyd. Fortuna Libri) je završením předchozích publikací a pořadů, v nichž výtvarník dřevař, spisovatel a poutavý vypravěč Martin Patřičný svůj vztah ke dřevu v různých formách už vyjádřil. Tentokrát sestavil obsáhlou sbírku osobně laděných textů, doplněných řadou literárních citací a historických odkazů a spoustou působivých fotografií, jež pozorovatele detailně provázejí vnějším i vnitřním uspořádáním něčeho zdánlivě tak obyčejného, jako je dřevo.
Než se v roce 1988 začal výhradně věnovat výtvarné práci, býval dřevorubcem, skladníkem i řidičem. Možná i proto jsou jeho texty laikům srozumitelné; je zřejmé, že k popularizaci dřeva a stromů (s Václavem Větvičkou se před šestnácti lety zasadil o vyhlášení Dne stromů, který Národní muzeum podpořilo výstavou) vede autora opravdová láska, možná až vášeň k neopakovatelnému přírodnímu zdroji. Chce, abychom si uvědomili, že dřevo není mrtvý materiál: „Dřevo se nevyrábí, dřevo, to jsou těla stromů."
