PRAHA Autor projektu Kůrovcové info Petr Zahradník vysvětluje, jaký má lýkožrout smrkový vliv na kvalitu dřeva.
Na kterém území republiky je kůrovcová kalamita nejhorší?
Nejhorší situace je na severní Moravě a ve Slezsku. Nahoru od Olomouce a Vsetína. Významně kůrovcem napadenou oblastí je i pruh okresů podél jihozápadní hranice republiky od Znojma až po Domažlice. Letos se to odtud navíc šíří rovněž do sousedních okresů. Takže situaci na severní Moravě se blíží rovněž Vysočina.
Bude na trhu spousta levného a nekvalitního dřeva?
Kůrovcové dřevo je bráno jako méně kvalitní už od 60. a 70. let. To do určité míry snižuje jeho cenu. Na druhou stranu jeho použitelnost se jen kvůli kůrovci příliš nezmění. Dřevaři toho teď využívají a ceny tlačí dolů. Když ho odkoupí, dělají s ním nakonec totéž co s nenapadeným. Ke změnám v kvalitě dříví dochází, až když leží na skládkách. Problém je, že společně s lýkožroutem se na povrchu stromů objevují některé druhy hub.
Proč nastala taková kalamita právě teď?
Vlivem sucha. Lýkožrout smrkový za normálních okolností napadá čerstvě odumřelé stromy. Jich je teď však nedostatek, proto se šíří také na stojící suchem oslabené stromy. Vyvíjí se pak pod kůrou, na rozhraní kůry a dřeva.
