Celkem 366 tun plodů z dubů, buků či jilmů a šišek ze smrků, jedlí nebo borovic určených pro další výsadbu letos sesbírali pracovníci Lesů České republiky. V Krušných horách navíc probíhá sběr šišek původního krušnohorského smrku. Lesníci plody sbírají kvůli genovému výzkumu a pro záchranu porostů v horách.
Odborníky zajímá hlavně cenný odolný ekotyp. „Letos se sbíralo především u stojících stromů v oblasti hraniční Lesní správy Klášterec," uvedla mluvčí státních lesů Eva Jouklová s tím, že sběr bude pokračovat do konce roku.
Na rychlejším rozšíření odolného krušnohorského smrku do původních lokalit spolupracují desítky let Lesy ČR s vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) ve Strnadech u Prahy.
Ústav se již od osmdesátých let minulého století zabývá návratem specifického druhu smrku do drsnějších podmínek Krušných hor.
„Důležitá je hlavně genetická stránka stromů. My sami předpokládáme, že se jedná o původní cenný ekotyp, který je odolný vůči oxidu siřičitému i současným škodlivinám, které ve vzduchu stále jsou. Více mohou napovědět i výsledky analýz DNA, které se prováděly v jednom z našich posledních výzkumných projektů ministerstva zemědělství," řekl Josef Frýdl z útvaru biologie a šlechtění lesních dřevin VÚLHM, jehož tým se zabývá mimo jiné také návratem původního ekotypu smrku do Krušných hor.
Lesy v Krušných horách dostávají zabrat už od dvacátých let minulého století. Škodlivé imise oxidu siřičitého z druhé poloviny minulého století katastrofu dokonaly a zničily většinu bohatých lesů.
„V uschlých porostech se ale daly najít vitální stromy, které imisím odolaly. Vybrané stromy pak byly zaregistrovány a relativně nejzdravější z nich byly uznány jako takzvané výběrové. Z těch začali vědci už koncem sedmdesátých let odebírat rouby – reprodukční materiál, aby se pokusili zachovat genotyp odolných organismů. Velká část těchto stromů postupem doby také nakonec odumřela, ale bylo to o dost později, než ostatní," podotkl Frýdl. Klonový archiv mimo Krušné hory
S využitím takzvaných roubovanců vypěstovaných z odebraných roubů odborníci založili klonový archiv mimo Krušné hory, který měl být rezervou klonů krušnohorského smrku.
Navíc v devadesátých letech byly odebrány ve spolupráci s Lesy ČR řízky i ze smrkových mlazin, které přežily další vlnu poškození způsobenou mrazem a imisemi.
V tu dobu také Lesy ČR založily na několika místech Krušných hor ověřovací plochy, na kterých byly sazenice vypěstované z odebraných řízků. V lokalitě Lesní správy Klášterec byla v té době založena také takzvaná matečnice, kde byly soustředěny klony z uvedených mlazin.
„Na ověřovacích výsadbách by se mělo v dalším období provádět průběžné hodnocení kvality růstu stromků," poznamenal Frýdl. Zajímá vás dění v krajích?
Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.
Získané výsledky a nové poznatky naznačují, že odolná forma krušnohorského smrku se do těchto hor v budoucnu navrátí ve větším rozsahu.
Krušnohorský smrk vypěstovaný vegetativně, z řízků, by se měl nejčastěji vysazovat jako „výplň" při běžné výsadbě a jako vylepšení klasických smíšených výsadeb.
Nově založené semenné sady pak mají v budoucnu sloužit pro pěstování generativního reprodukčního materiálu.
Autorka: MF DNES, Zuzana Mendlová
