Jedno z řešení, které by mohlo přispět ke snížení sucha v krajině, se podle ředitele krajského ředitelství Lesů České republiky Dalibora Šafaříka nachází právě v lesích. Šafařík na setkání u kulatého stolu na téma sucho a povodně Moravskému hospodaří vysvětlit, proč je potřeba využívání lesů změnit.
- Jaký je v současné době způsob využívání státních lesů?
Z hlediska hospodářství je preferovanou funkcí lesa produkce dřeva. Podíl lesního hospodářství na hrubém domácím produktu České republiky ve stálých cenách je 0,68 %. Tím se neustále poukazuje na to, jak nepatrný význam lesní hospodářství má. Jenomže tento podíl se počítá jen z trhem procházejících účinků lesa, což je pouze produkce dřeva. Ostatní funkce jako hydrická, půdoochranná, rekreační, vzdělávací a další mimo produkční funkce lesů trhem neprochází. Z hlediska hodnoty pro společnost ale mají hodnotu mnohonásobně vyšší. Měly by proto být zahrnuté do vyčíslení významu lesů, jinak si společnost jejich hodnotu nikdy neuvědomí.
- Není možné produkci dřeva sloučit s ostatními funkcemi?
Paradoxně zabezpečení hydrické funkce lesů a její maximalizace dělá taková skladba porostů, která je z hlediska tržního významu daleko nižší. Pokud bychom měli takovou druhovou dřevinnou skladbu, která by současně plnila hydrickou, dřevoprodukční i ostatní funkce, bylo by lesní hospodářství nejbohatším odvětvím národního hospodářství. Z dlouhodobého hlediska je ale tržně a obchodně nejvýhodnější smrkové dřevo. Z hlediska ekosystémových služeb to ale není vhodná dřevina. Monokultury jsou navíc málo odolné proti větru, námraze a broukům, pokud jsou pěstovány na nepůvodních místech bez dostatku vláhy a srážek, jsou kvůli nim oslabovány nedřevoprodukční stromy v okolí. Když je ale poptávka po smrku, hospodář pěstuje smrk. Postmoderní společnost je založená na konzumu, takže pokud nebudou nedřevoprodukční funkce lesa alespoň částečně procházet trhem a nebudou společnosti ozřejměny, neštěkne po nich pes.
- Jaké je pode vás řešení?
Musí jít o kombinaci nástrojů. Legislativa je přímé exekutivní řešení, proto několik let voláme po samostatném zákonu o státních lesích, kde by toto bylo mimo jiné zdůrazněno. Aktuálně máme jen lesní zákon, který platí pro všechny vlastníky lesů, a zákon o státním podniku, který platí pro všechny typy státních podniků – tj. Lesy ČR, České dráhy, Budějovický Budvar... už z toho výčtu je jasné, že se jedná o příliš univerzální zákon. Potom by bylo potřeba ve spolupráci s techniky, technology a dřevozpracujícími podniky nalézt technologie a nové produkty na bázi dřeva, které by jako vstupní surovinu byly schopny pojmout i jiné druhy dřevin než smrk. Současné technologie jsou nastaveny na práci s jehličnatým dřívím, přitom třeba topoly na vhodném stanovišti rostou daleko rychleji než smrk a dokáží udělat větší objem.
- Už se v tomto ohledu něco podniká?
Teď je to ve stádiu vědeckých projektů, ale je to teprve malá jiskřička na konci, nebo spíš na začátku velice dlouhého tunelu.
















Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.