Karel Breník z Křivoklátu zemřel a křivoklátské lesy přišly o přítele.

O přítele také přišlo i velké množství lesáků, myslivců i obyčejných lidí, kteří měli rádi jeho srdečnou, rovnou letoru. Vážit si bylo třeba jeho pracovitosti i zapálenosti pro boj s překážkami, které život občas přináší.

Já měla možnost s Karlem Breníkem několikrát hovořit pracovně. Miloval křivoklátské lesy tak mocně a věrně, že se stal tváří a mluvčím petice proti zamýšlenému vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. „Křivoklátsko a jeho lesnatou krajinu miluji.

Nerad bych se dožil toho, aby zdejší lesy dostaly novou tvář.

Nemáme žádné záruky toho, že by to byla tvář lepší. Rád bych, aby tyhle lesy zůstaly v nezměněné podobě i pro další generace,” zdůrazňoval při jednom z našich posledních rozhovorů.

Děkujeme, Karle Breníku. Děkujeme za vše, co jste pro náš kraj udělal.