Výsadba jednoho sta tisíc nových stromků začala letošní jaro v Krkonoších.

Sazenice, jimž dominuje buk, smrk a jedle, pocházejí z místní provenience. Javor klen a břízu získali krkonošští lesáci v sousedních Jizerských horách.

„Vysazovány jsou pouze stromy stanovištně a geneticky vhodné, ve většině případů dokonce původem přímo z krkonošského osiva,” přiblížil ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka.

„Lesníci tak předcházejí problémům, způsobeným v minulosti výsadbami stromů pocházejících z nevhodných lokalit, např. z Alp nebo ze Slovenska,” dodal pro Právo Hřebačka.

Lesáci poučení z větrných kalamit, kterým za poslední půlstoletí padly za oběť statisíce kubíků v Krkonoších nepůvodního smrkového lesa.

Nyní se v nejvyšších českých horách sázejí hlavně původní, vichru odolnější dřeviny. Smrku, představujícího ekonomicky výhodný, rychle rostoucí druh, naroubovaný ve velkém nejvyšším českým horám před zhruba sto padesáti lety, letos v Krkonoších zasázejí čtyřicet tisíc kusů.

Skladbě výsadby ovšem tento rok dominuje buk, tvořící kdysi zdravý základ krkonošských lesů. Obnova zdevastovaných lesních porostů začala v Krkonoších ve velkém začátkem devadesátých let minulého století z podnětu nadace FACE, sdružující světové výrobce energie.

Energetici chtěli splatit velký dluh za imisemi zničené lesy.

„Letos na 43 hektarech zasázíme zhruba desetinu toho, co před dvaceti lety. Současný pohled na hospodaření v lesích národního parku upřednostňuje přirozené zmlazení, které je také levnější. Maximální prostor proto nyní dáváme samovolným přírodním procesům. Přirozené zmlazení není ničím jiným, než ponecháním a ochranou nalétnutých dřevin přímo v porostu,” popisuje Hřebačka.

„Zůstávají však místa, kde nemůžeme spoléhat na pouhé přirozené zmlazení. Někde je třeba vysázet mladé smrčky, jinde je zase nutné doplnit druhovou skladbu o chybějící druhy, jako jsou jedle, buk nebo javor klen,” upřesnil závěrem pro Právo ředitel Krkonošského národního parku.