Jan HRUBEŠ, moderátor
Kůrovcová kalamita v Národním parku Šumava je nejhorší za posledních 50 let. Přesto není podle ministerstva životního prostředí důvod k panice. Správci parku ani neuvažují o razantní změně ve stylu boje s tímto škůdcem. Na ministerstvu životního prostředí zjišťovala poslední informace Tereza Baldová. Terezo, dobré poledne. Jak tedy správa národního parku s kůrovcem bojuje?
Tereza BALDOVÁ, redaktorka
Hezké poledne. Tak správa národního parku chce v boji s kůrovcem pokračovat tak jako doteď, to znamená, že do letů na Šumavě bude dál instalovat lapáky a lapače a v zónách, kde je to možné, bude zasažené stromy i těžit. Navíc nic se nezmění ani v nejpřísněji chráněných zónách takzvaných bezzásahových. Tady správci dál nechají stromy přirozenému vývoji, tedy proti kůrovci nezasáhnou vůbec. Přemnoží kůrovce souvisí s následky předloňského orkánu Kyrill, celkem už kůrovec v národním parku zasáhnul 2,5 milionu kubíků stromů. Letos podle odhadů přibude dalších 250 tisíc kubíků. Ani to ale podle ministerstva životního prostředí neznamená pandemii, jak o situaci hovoří jihočeský hejtman Jiří Zimola. Ten dokonce pohrozil tím, že vyhlásí na Šumavě stav nebezpečí, což by kraji umožnilo zasáhnout v národním parku i v těch bezzásahových zónách a napadené stromy vytěžit. Podle ministra Ladislava Mika jde spíš o předvolební rétoriku jihočeského hejtmana. Případná těžba by podle něj znamenala ohrožení tamních ekosystémů a celého národního parku. Ministerstvo proto i odmítlo požadavek na zřízení speciální krizové komise, jak ji požaduje Jihočeský kraj a samo připravuje dlouhodobou koncepci pro boj s kůrovcem.
Jan HRUBEŠ, moderátor
Z ministerstva životního prostředí Tereza Baldová.















