S kalamitním počtem ponrav, které ničí mladé stromy, bojují lesníci na Bzenecku. Pod zem je nakladly samice chrousta maďalového, který se v oblasti přemnožil v roce 2015. Škody už způsobil skoro na čtyřiceti hektarech lesa. Před dvěma lety likvidovali lesy v okolí Bzence přemnožení chrousti, kteří ožírali listy stromů.
S kalamitním počtem ponrav, které ničí mladé stromy, bojují lesníci na Bzenecku. Pod zem je nakladly samice chrousta maďalového, který se v oblasti přemnožil v roce 2015. Škody už způsobil skoro na čtyřiceti hektarech lesa.
Před dvěma lety likvidovali lesy v okolí Bzence přemnožení chrousti, kteří ožírali listy stromů. Ničení porostu pokračuje i letos. Tentokrát jsou příčinou škod ponravy. Ty jen letos zničily skoro čtyřicet hektarů lesa. Podle správce to ale není konečné číslo. Škody tak půjdou do milionů.Čtyřletý cyklus chroustů
Chrousti se líhnou na podzim v půdě a vylézají teprve na jaře, když se oteplí. Nalétají do korun listnatých stromů, ožírají listy. Samičky pak kladou do půdy vajíčka, z těch se za 40 dní vylíhnou ponravy. V prvním roce života nijak neškodí, pojídají jen organickou hmotu a tlející složky v půdě. Ve druhém a třetím roce života začínají ožírat kořenový systém.
„Tady vidíme třeba příklad stromku, který je poškozen ponravou, uschl, a když ho vytáhneme ven, tak kořenový systém z toho stromku úplně zmizel," popsal správce Lesů ČR Strážnice Karel Ondráček.
Když ponrava zjistí, že už nemá potravu, přesune se dál. „Orientuje se podle vylučovaného CO2 z kořenového systému zdravých sazenic," vysvětlil Emanuel Kula z Mendelovy univerzity.Co nezničil požár, to zlikvidovali ponravy a chrousti
Nová výsadba stromků přijde lesníky zhruba na tři miliony korun a každoroční následná péče o ně na tři sta tisíc. Lesníci se výsadbou nových stromů snaží zacelit jizvu, kterou v roce 2012 způsobil rozsáhlý požár. Rok nato jim stromky stejně jako letos zničily ponravy.
Chrousti a ponravy trápí lesníky dlouhodobě. Nemohou se ale příliš bránit. Nejúčinnějším způsobem obrany proti chroustům je jejich hubení v době rojení leteckým práškováním. To se provádělo naposledy v devadesátých letech minulého století. Lesníci už v roce 2015 žádali Jihomoravský kraj o povolení plošného práškování oblasti. Kvůli ochraně jiných živočichů jim to ale úředníci nepovolili.
