Rubrika: zpravodajství/ téma deníku
Praha/Uměle vysazené, nepřirozené smrkové lesy se stávají v posledních letech stále větším terčem kritiky ochránců přírody. Způsobují totiž častější polomy, ochuzení druhové rozmanitosti, častější povodně.
Lesníci se však brání. Za současný stav porostů nemůžeme. Příčiny dnešních problémů podle nich sahají do předminulého století.
"Lesy se v Česku mýtí v průměru jednou za 115 let. Porosty, které těžíme nyní, byly většinou zakládány kolem roku 1890," říká Pavel Kyzlík z České lesnické společnosti. "Tehdejší vlastníci, tedy šlechta, církev a města, dbali ekonomiky a smrk žádali všichni: doly, papírny, pily, stavebnictví," dodal Kyzlík. Lesníci, kteří mohou za současný stav porostů, se podle něj narodili někdy kolem roku 1850 a absolvovali kolem roku 1870 Bőhmishe Forstschule v Bělé pod Bezdězem. Jiná škola tehdy nebyla. Smrkové porosty, které jsou v Česku přirozené jen ve výškách nad 800 metrů nad mořem, byly pak protežovány další desítky let. "Za první republiky dále vládla ekonomika, pak nedemokratický režim," řekl. Podle něj před pětačtyřiceti lety lesníci pochopili nesprávnost podléhání tlaku ekonomiky a odběratelů dřeva. Navíc získali i oporu v legislativě. "Rozsáhlejší nově založené smrkové monokultury po roce 1960 na nepůvodních stanovištích již nenacházíme. Avšak úplná náprava ještě potrvá do obnovy dnešních padesátiletých porostů," říká Kyzlík.
Je tak mnohem optimističtější, než tvrdí jiní odborníci a než napovídají statistická čísla o přeměně lesů v Česku za posledních deset let.
