Nadace Partnerství při příležitosti 100. výročí vzniku Československa, které připadá na letošek, pátrá po takzvaných Stromech svobody. Lidé je vysadili především v letech 1918 a 1919 na počest republiky a jako připomínku svobody a demokracie. Podle historických zmínek by jich mohly být tisíce, sázely se téměř v každé obci. Nadace jich zatím eviduje asi 500, řekla ČTK Adéla Mráčková z nadace.
Cílem pátrání je najít a zmapovat příběhy symbolických 1918 stromů. Obce obdržely výzvu, aby u příležitosti nově nabyté svobody slavnostně vysadily Lípy svobody, krátce po vzniku Československa. Ze záznamů v kronikách je podle nadace patrné, že se do výsadby zapojili starostové, žáci s učiteli, členové Sokola i jiných spolků a další obyvatelé. Stromy i místa výsadby byly většinou ozdobené praporky a vlajkami, při jejich sázení nechyběly kroje, zpěv hymny a ukládání pamětních listů ke kořenům. Stromy svobody se sázely i později, například v letech 1928, 1945 či 1968, když si lidé opět chtěli připomenout a oslavit význam svobody a demokracie.
"Na většinu těchto stromů se bohužel v průběhu doby zapomnělo, někde je i pokáceli. My jich zatím evidujeme necelých 500, další ale přibývají," uvedla Mráčková. Objevené Stromy svobody a jejich příběhy je možné vložit na stránky www.stromysvobody.cz. Z mapy zveřejněné na tomto webu vyplývá, že nejvíce zdokumentovaných je jich zatím kolem Prahy, asi 45. Pozadu ale nezůstávají ani další regiony.
Aby tyto stromy zcela nezmizely z mapy i myslí obyvatel, rozhodla se nadace motivovat majitele těchto stromů k jejich vyhlášení za památné. Zároveň jim chce prostřednictvím kampaně pomoci získat peníze na jejich odborné ošetření plánované na letošní jaro. Místní komunity si také letos k příležitosti výročí mohou vysadit vlastní Strom svobody, prvních 100 zájemců dostane zdarma k tomuto účelu asi 3,5 metru vysokou sazenici lípy.
