Jako o katastrofě mluví někteří lesníci o současné kůrovcové kalamitě v některých částech Olomouckého kraje. Rozsah je v některých místech opravdu nebývalý, ale jako něco strašného a špatného bych to neviděla. Kdybychom horský a podhorský druh, smrk ztepilý, v minulosti nesázeli v nadmořské výšce 300 metrů, vydržel by déle. Stejnověké monokultury jsou bohužel velmi málo odolné, a tak vlivem sucha, hub a hmyzu začaly chřadnout a rozpadat se. Příroda sama spustila změnu, díky níž však vyrostou stabilnější a kvalitnější lesy, které budou druhově i věkově pestřejší. Můžeme se těšit na rozmanitější přírodu, ale také na lepší zajištění půdy před erozí i ochranu podzemní vody.















