Dnes již neexistující Roklanská hájenka z poloviny 19. století se nacházela v nadmořské výšce 1184 m n. m. a šlo o nejvýše položené trvale obývané stavení na Šumavě. Nejprve sloužila lesním dělníkům, pak hajnému a poté revírníkovi, který řídil lesní hospodaření v revíru Roklan. Jde o šumavské mýtické místo, o kterém píše šumavský spisovatel Karel Klostermann ve svém románu Ze světa lesních samot nebo ve sbírce Črty ze Šumavy (např. povídka Letní hosté v lese).
V první polovině 20. století nastává rozmach turistiky. Lidé touží poznat místa, která Karel Klostermann a další spisovatelé popisovali. Tak zde byly vybudovány povalové chodníčky a vyznačeny turistické trasy. Roklanská hájenka se stala u turistů oblíbeným místem, kde bylo možné dostat občerstvení, případně i nocleh.
Celý článek najdete zde
