I na Valašsko vtrhla kryta oblakem páry průmyslová revoluce a narušila staré pořádky fungování místní společnosti.
Výrazně se promítla i do zdejšího lesního hospodaření, kdy po nesmělých začátcích se druhé polovině 19. století stal dřevozpracující průmysl nejvýraznějším odvětvím v rámci regionu.
Části původních lesních komplexů, které unikly zemědělské činnosti, poskytující stále hojné zásoby bukového a jedlového dřeva se staly vítaným zdrojem financí pro jednotlivce či podniky.
Majitelé velkostatků nechávali ochotně těžit staré lesy, díky čemuž si přišly na pěkné peníze. Hlavně Vsetín se stal dřevařským centrem pro podnikatele, kde fungovaly nábytkářské továrny Thonet, Jakob a Josef Khon a několik moderních parních pil (firmy Bratři Bůbelové, Josef Eissler a bratři) a odkud vytěžené dřevo z místních lesů vyváželo na evropské trhy.
Pro vývoz dřeva z oblasti se stala klíčová řeka Bečva, která za příznivých podmínek umožňovala plavení pltí. To představovalo nejlevnější variantu dopravy dřeva z oblasti, nacházející se tehdy mimo železniční tratě, během druhé poloviny 19. století se z oblasti plavilo až 100 pltí za rok. To trvala do roku 1885, kdy byla na Vsetín postavena železniční trať.
Celý článek najdete v Deníku.
