Šumava se prý stala součástí předvolebního boje. Alespoň tak to tvrdí zelený ministr pro životní prostředí Jan Dusík, kterému údajně tolik záleží na budoucnosti zelené Šumavy, že „boji politických stran o poslední střípky panenské Šumavy nehodlá poskytnout živnou půdu.“ Svým emotivním prohlášením tak chce na svou stranu získat starosty šumavských obcí, aby podpisem Vize 2020 pošlapali vše, na čem léta pracovali. Je pan ministr opravdu tak naivní a věří, že se mu rozhněvané první muže a ženy obcí na území národního parku podaří přemluvit? Je tak zaneprázdněný dementováním Bursíkových lobbistických průšvihů, že nic neví o nedávném zmanipulovaném jednání Rady NPŠ a příslovečné poslední kapce, kterou přetekl pohár šumavské trpělivosti? Obávám se, že ne. Vzkaz pana ministra totiž nemíří na Šumavu, protože s místními se přece už dlouho nikdo nebaví. Jejich názor nikoho nezajímá, jejich starosti jsou skutečně jen jejich starostmi, s nimiž jim nikdo nepomůže. Nezajímají ho ani kraje, Jihočeský a Plzeňský, které mají ve své kompetenci regionální rozvoj, o němž tak poutavě Vize hovoří. Vzkaz pana ministra je zprávou těm, kteří pořád ještě (naivně) věří, že zeleným opravdu záleží na zelené Šumavě. Kteří (stejně naivně) věří, že ministerští bojují svatou válku s dřevařskými firmami a pozemkovými spekulanty, jimž jde jen o byznys. A kteří si opravdu myslí, že Vize je vizí, nikoli dlužním úpisem, nabízeným obcím k podpisu. Prohlášení pana ministra je ryzí politickou mobilizací posledních věrných a snahou problematiku Šumavy skutečně zpolitizovat. Je otázkou, jestli a v jakém počtu mu na tohle voliči skočí.
J.Zimola, jihočeský hejtman
