Harvestory u lesní cesty se právě zakusují do stejnorodé části lesa, kde rostou výhradně smrky, v blízkosti Stvořidel, přírodní rezervace. Chodíme po lesích v Posázaví, průvodcem je Josef Převor, lesní hospodář v penzi.
Kde byl kůrovec, když ještě nebylo sucho?
„Kůrovec žil dříve se smrkem v jakési rovnováze. Smrk se dokázal bránit výronem pryskyřice a kůrovec měl i své nepřátele z řad ptactva, hmyzu i hub. Díky ochraně smrku lesníky / včasné zpracování zlomů a vývratů, vyhledávání napadených stromů kůrovcem a jejich asanace / se podařilo dostat smrk do nižších poloh, než je jeho přirozený výskyt. Sucho a teplo však kůrovci pomohlo. Podobně jako člověk v těle nosí nemoci, a až když na něj přijde špatné prostředí nebo stres, pak nemoci vypuknou.
Tím suchem stromy trpěly, nemohly se bránit. Nedokázaly vytvářet pryskyřici. Teplo způsobilo prodloužení vegetační doby a tím si kůrovec vytvořil větší množství generací, než míval."
Celý článek najdete zde.
