Zápisník

Vlastní hektary lesů, přitom se na ně mohou v podstatě jen dívat.

Smutný příběh pro tři šumavská města. Trochu mi to připomíná chlapečka, který dostane krásnou hračku, a nakonec si s ní hraje tatínek, protože syn by mohl vláček snadno rozbít. Tatínkem je v tomto případě národní park, kterému teď nahrálo rozhodnutí soudu. Jenže Volary, Hartmanice ani Kašperské Hory nejsou malé děti a minimálně o Volarských, jež přece jen znám, si troufnu tvrdit, že by se o lesy dokázali postarat minimálně stejně dobře. Vadí mi argumentace soudu, že lesy nelze zařazovat mezi hospodářské. Realita je taková, že z velké části hospodářské jsou a desítky let se tak na ně pohlíželo. Někdy by měl asi přece jen dostat přednost rozum na úkor lpění na dogmatech. Jisté je, že Šumava tak bude psát příběh plný sporů a dohadů dál.