Tato teorie může být pravdivá, ale pouze pro oblasti v dosahu jednotek až desítek kilometrů za větrníky - určitě ne už třeba pro Berlín, o České republice nemluvě.
Důvod je jednoduchý. Oblačnost, ze které prší, se neobjeví tak, že vznikne nad mořem a pak je přenášena, přičemž slábne, až se vyprší / vysněží. To platí pouze pro oblasti v těsné blízkosti moře. Nad pevninou vzniká úplně jinak.
Chladnější a vlhčí (v zimě naopak teplejší a vlhčí) oceánský vzduch se postupně nasouvá nad suchou a prohřátou / vychlazenou pevninu. Jedná se o tak protikladné vzduchové hmoty, že na jejich kontaktu vzniká atmosférická fronta, a to tak, že vlhký vzduch se postupem nad pevninu zpomaluje a "houstne", až z něho začínají vypadávat srážky.
Větrník nevětrník, jakmile se vlhký vzduch dostane nad suchou pevninu, fronta musí vzniknout, a je unášena příslušným větrem. Množství deště, které z ní spadne tam či onde, je s jistým zjednodušením přímo úměrné teplotnímu a vlhkostnímu gradientu v dané oblasti, se zohledněním návětrné / závětrné strany, nadmořské výšky atd. Proto např. v létě padá více srážek ve vnitrozemské ČR, než v přímořské Anglii či Francii.
Pokud se navíc ve střední Evropě v létě neustále obnovují tlakové výše, tak prostě pršet nemůže, jak jsem poukázal už u diskuse k vlivu lesnatosti, která je samozřejmě důležitá, ale má jen pomocnou funkci.
Stejně tak je to s větrníky. Příčiny jsou zkrátka mnohem hlubší a kdo dnes tvrdí, že zná důvod, proč se jednou neustále obnovují tlakové výše, zatímco jindy se udělá osa tlakových níží Irsko - západní Rusko, ten prostě a jednoduše lže.