Hlavním startovacím impulzem kůrovcových kalamit bývají polomy a lidmi zanedbaná péče o les. Významnou roli však hraje i počasí, především sucho a teplo.
Kůrovec neboli lýkožrout představuje velmi vážný problém po celém světě. V posledních letech se však ve střední Evropě rozmnožil do takové míry, že musela být vyhlášena kůrovcová kalamita. V lesním hospodářství České republiky je nejrozšířenějším druhem lýkožrout smrkový. V posledních letech však představuje vážný problém také lýkožrout severský, který se do Česka dostal ze Sibiře. Je odolnější a na většinu hubicích přípravků nereaguje. Navíc je složitější najít dřeviny, které napadl. Lýkožrout smrkový zimuje pod kůrou, kdežto severský zimuje v hrabance. Během zimního kácení stromů, které by mělo redukovat jeho výskyt, je proto hubení neúčinné. Poslední populace už totiž v napadených stromech není.
Kůrovec se živí lýkem a dřevem stromů. Zdravý strom se mu obvykle velmi účinně brání produkováním pryskyřice (smůly), terpenoidů a fenolických sloučenin. Lýkožrout proto primárně napadá oslabené nebo odumírající kmeny. Teprve až při přemnožení, kdy nemá dostatek vhodného materiálu k dalšímu množení, může napadat a účinně devastovat také zdravé jedince. Na své straně má přitom dřevokazné houby, které mu v jeho zkázném počínání vydatně pomáhají.
Celý článek najdete v HN.
