K hlavním bodům jednání listopadové tripartity patřily sucho a kůrovcová kalamita. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl případy pomoci státu jednotlivým obcím, kdy se hlubinnými vrty podařilo získat nové vodní zdroje. Předseda ČMKOS Josef Středula v kontextu boje proti suchu vyzvedl nutnost plánovat výsadbu vhodných plodin, podpory živočišné výroby a zvýšení ochrany zemědělské půdy. Podle předsedy Asociace samostatných odborů ČR Bohumíra Dufka je nutno budovat i velké nádrže, které zadrží vodu v krajině.
„Současná situace s kůrovcovou kalamitou je bezprecedentní, doposud nejhorší, jakou jsme zažili. Nejvíce jsou zatím postiženy Moravskoslezský kraj a Kraj Vysočina," sdělil na jednání tripartity ministr Brabec. Ještě letos se spustí portál pro majitele lesů s informacemi, jak mají postupovat v případě kůrovcové kalamity. Předsedkyně OS pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR Jaroslava Nestěrová řekla, že problém je komplexní a jeho řešení vyžaduje součinnost všech. „Lapidárně se dá říci, že je hodně kůrovce, málo zaměstnanců a hodně napadeného dřeva, které nikdo nechce." Zdůraznila, že problém nedostatku zaměstnanců nelze řešit jen zahraničními pracovníky, ale i dlouhodobou koncepcí školství, aby zde byli studenti, kteří se budou lesnictví věnovat. Neméně důležitá je také cena práce, lidé nechtějí vykonávat náročné povolání za nízké mzdy. Odbory podle ní v lesním hospodaření zásadně nesouhlasí s veřejnými zakázkami zaměřenými pouze na cenu. Nejvhodnější by bylo, aby se stát podílel i na zpracování dřeva.
Dosavadní postup při kalamitě kritizovali i zástupci zaměstnavatelů. „Stát by měl více řešit chybující vlastníky lesů, kteří nedodržují opatření proti šíření kůrovce," řekl na tiskové konferenci po jednání tripartity prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner.
