HARRACHOV Přes pět set metrů dlouhá lanovka odtáhne z lesa nad Harrachovem přes pět set metrů krychlových dřeva. Pochází ze zhruba pěti set starých smrků. Všechny pětistovky se sešly pěkně pohromadě kvůli jedné jediné stovce. V roce, kdy Češi i Slováci slaví sté výročí založení Československa, vzniká v krkonošském lese na Bílém kopci číslo 100. Zatím se tam podzim co podzim rýsuje desítka.
Obrovské číslo píšou rok co rok žloutnoucí modříny. Mezi věčně zelenými smrky se objevily před devadesáti lety. Horalé tak tehdy svérázně uctili desáté výročí založení Československa. Teď Krkonošský národní park kácí na Bílém kopci pruh lesa ve tvaru nuly. Rodí se vedle první nuly, aby se z desítky stala stovka. Lanovku používají dřevorubci, poněvadž koňské povozy by stahovaly kmeny z lesa mnohem déle.
První efekt bude vidět už letos, kdy po odtěžených smrcích zůstane v lese tmavá nula. Na vymýcenou plochu dají lesní dělníci modříny, stejně jako před 90 lety. „Do odtěženého pruhu zasadíme asi pětileté modříny a zhruba za deset let vyrostou tak, že si lidé všimnou na podzim další žluté nuly," říká Antonín Blomer, vedoucí harrachovského územního pracoviště národního parku.
S nápadem přidat v lese na Bílém kopci k desítce ještě jednu modřínovou nulu oslovila národní park harrachovská starostka Eva Zbrojová. O stovce na Bílém kopci se starostka radila s harrachovským patriotem a lesníkem Petrem Kadlečkem. „Vytvoření modřínové stovky jsem loni probrala s Janem Hřebačkou, dnes již bývalým ředitelem národního parku, který souhlasil. Vykácení smrků a vysazení modřínů povolilo ministerstvo životního prostředí," dodává Zbrojová. „Po nás národní park chce, abychom pomohli s úklidem klestí. Vyhlásíme dobrovolnou brigádu a pomůže nám i naše základní škola."
Pokácené stromy zmizí z lesa na Bílém kopci do konce dubna. Pětileté modříny doveze národní park na holinu z jiných oblastí Krkonoš. Vysází jich na Bílém kopci tisíce. „Mladé stromky musíme dát do země v době, kdy ještě nezačnou rašit," podotýká Blomer. „Doufáme, že to stihneme. Problémy bychom měli, kdyby po zimě nastalo příliš velké oteplení. Pak bychom modříny dosazovali až na podzim."

Komentáře   

+3 # najše 2018-04-04 08:03

Krásná ukázka sepjetí místních obyvatel a správy NP s přírodou. Ještě by to chtělo vzápětí po zajištění oné kultury modřínu tvořícího druhou nulu prohlásit celé území na věky ( a taky od věků ) za bezzásahové. Umím si představit zaníceného ekologa, který po dalších 20 letech někde přednáší o krkonošském přírodním zázraku

Obnovit seznam komentářů
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.