Houbaři své rekordní úlovky obvykle měří na centimetry, kila, množství... Houby ale ta svá„nej" skrývají pod zemí. Skutečnou „rekordhoubou“ je nám známá václavka, lépe řečeno jeden její druh, Armillaria ostoyae – václavka smrková. Jedna z nich si už tisíce let roste v oregonském národním lese Malheur.
Jedna velká rodina
Václavky dostaly své jméno podle svatého patrona naší země, protože právě koncem září se v našich lesích vyskytují v hojném množství. Z mnoha druhů rodu václavka je pro běžného houbaře nejspíš nejznámější václavka obecná (Armillaria mellea), kterou známe, jak v trsech vyrůstá z trouchnivějících pařezů. Ač je některými houbaři vyhledávaná a některé druhy mají prý i léčivé účinky, stejně jako ostatní václavky je dřevokazná a i ona parazituje na kořenech a kmenech stromů.
Celý článek najdete zde
