PRAHA V národní přírodní rezervaci Boubínský prales o rozloze 666 hektarů je jak původní oplocené historické jádro pralesa zabírající 47 hektarů, tak pralesovité zbytky a hospodářské lesy.
V důsledku větrné kalamity v roce 1870 i následné invazi kůrovce a zásahům člověka vznikly mimo jádro namísto původních smíšených porostů umělé smrkové monokultury labilní vůči kůrovci.
Rozmachu lýkožrouta tu navíc v roce 2017 dopomohl orkán Herwart, jenž zasáhl jak jádro pralesa, tak ostatní části. Od té doby Lesy ČR na území těžily v režimu, který jim povolovala výjimka ze zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 2015. Samotné oplocené jádro podle správy šumavského parku zůstávalo člověkem netknuto
Státní podnik Lesy ČR v září požádal o intenzivnější zásah proti kůrovci. Správa CHKO vydala minulý týden zatím nepravomocnou výjimku, která je však podle mluvčího Správy národního parku Šumava Jana Dvořáka paradoxně přísnější. Rozšíření bezzásahových zón „Vydali jsme rozhodnutí, ve kterém jim zásahy naopak zpřísňujeme. Rozšiřujeme bezzásahové zóny, protože i mimo jádro pralesa, avšak stále v rámci rezervace, jsme nedávno objevili pralesovité zbytky na desítkách hektarů, kde jsme podniku Lesy ČR zakázali zasahovat úplně. V současnosti to díky vyhlášce z roku 2015 možné je," řekl pro Lidovky.cz Dvořák.
Celý článek najdete zde.
