Senátor Jirsa kritizoval v Právu 14. 2. situaci, kdy, podle jeho tvrzení, Šumava vysychá a může za to management lesů Správy NP. Pan senátor bohužel opakuje mnohokrát vyvrácená klišé o tom, jak zde ubývá voda, protože Správa NP nechala lesy sežrat kůrovcem a nesází nové stromy. Rád bych proto uvedl fakta.
Správa NP Šumava vysadila v roce 2017 přes půl miliónu sazenic listnatých dřevin a jedle. Z minulých let jsou tyto výsadby tak velké, že jen starost o ně Správu NP značně finančně a personálně vyčerpává.
Na místech, kde v minulých 25 letech existence NP Šumava došlo k odumření dospělého patra gradací kůrovce, je dnes v průměru skoro 4000 mladých stromů na hektar. Naprostá většina z přirozené obnovy a menší část (ca 10–20 %) z výsadeb.
V místech dnešních bezzásahovek (které jsou kritizovány nejvíce) roste lesní ekosystém zvaný horská smrčina.
V té v posledních 10 tisících letech vždy naprosto převažoval smrk (více než 90 %) nad ostatními druhy a sázet zde listnáče (kromě jeřábu) je nesmysl, ekologicky to pro ně není vhodné prostředí.
Množství vody v povrchových tocích Šumavy se za posledních skoro 70 let nezměnilo. Data Českého hydrometeorologického ústavu jasně ukazují, že suchých let s nízkými průtoky bylo dokonce více v 60. letech 20. století, než jich je dnes. To, že stav lesa v povodí ovlivňuje odtokové poměry velmi málo, či dokonce vůbec, lesníci a hydrologové vědí již mnoho desetiletí.
Ukazují to experimenty prováděné v Beskydech od 50. let minulého století, stejně jako opravdová katastrofa severočeských lesů zničených kyselým deštěm a posléze vykácených v 70. a 80. letech minulého století. Ani sucho, ani povodně se však po tomto dramatu nedostavily.

JAKUB HRUŠKA, předseda platformy Vědci pro Šumavu

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.