Podporovatelé kácení kůrovcem napadených stromů v horských smrčinách Šumavy neustále opakují tentýž argument. Bývalý ředitel parku Krejčí spolu s bývalým ministrem životního prostředí Bursíkem nechali ležet polomy způsobené orkánem Kyrill, tím zavinili následnou gradaci kůrovce a rekordně vysoké těžby v parku v letech 2009-10. Naposledy tento argument použil bývalý jihočeský hejtman Zahradník v MF DNES 11. srpna. Podívejme se na tento argument z jiné strany. Osobně si neumím představit vyklízení polomů bez použití těžké techniky.

Můžete mě vyvést z omylu. Přitom právě těžká technika představuje největší riziko poškození ekosystémů horských smrčin. Půdy na Šumavě jsou totiž značně poškozené působením kyselých dešťů. Jakékoliv další poškození provozem těžké techniky nebo jen vystavením extrémním výkyvům klimatu na holinách ohrožuje zdravý vývoj následné generace stromů. Již nyní je velká část lesa na Šumavě oslabena poškozením půdy.

Toto oslabení stromů lze zjišťovat vědeckými metodami. Z naznačeného úhlu pohledu považuji jednání bývalého ředitele Krejčího za správné. Dočasné zvýšení těžby je určitě menším zlem než případné další poškození půdy, které bývá nevratné v řádu stovek let.